Porovnání změn srážek (nahoře), teploty (uprostřed) a odtoku (dole) v průběhu roku pro simulace z projektů CMIP5, CORDEX a ENSEMBLES. Čáry odpovídají mediánům simulací, polygony reprezentují oblast pokrytou 50 % simulací.Studie Odtokové poměry vybraných subpovodí Labe po Drážďany je zaměřena na vyhodnocení odtokových poměrů a jejich budoucího vývoje na vybraných povodích s uzavíracími profily v úseku Ústí nad Labem - Drážďany. Budoucí vývoj odtokových poměrů je vyhodnocen v podmínkách klimatické změny.
Zvolený úsek odpovídá území zasaženému uvažovanou stavbou plavebního stupně Děčín. Tento plavební stupeň je navržen k výstavbě v říčním kilometru 737,12. Účelem stavby má být stabilizace plavebních podmínek ze Spolkové Republiky Německo do Děčína, zajištění dostatečného ponoru a zlepšení podmínek pro doplnutí až po zdymadlo Ústí n.L. - Střekov a do vnitrozemí (Ředitelství vodních cest ČR).
V souvislosti se stavbou stupně a diskuzí, která se v odborné i obecné rovině ohledně tohoto záměru vede, je často opomíjena otázka odtokových poměrů na dotčeném úseku Labe a to jak v současnosti, tak hlavně v budoucnosti. Smysluplné využití uvažované stavby a naplnění jejího účelu je totiž přímo závislé na odtokových poměrech na Labi a jeho přítocích.
Tato studie proto kvantifikuje dopady klimatické změny na odtok, výpar, zásobu vody v půdě a další složky hydrologické bilance v podmínkách projektovaných dvěma soubory klimatických modelů - CMIP5 a CORDEX pro povodí náležící do úseku Labe mezi Ústím nad Labem a Dráždany. Cílem studie je zhodnotit základní povahu změn hydrologické bilance jakožto hlavní okrajové podmínky pro odhad množství (hloubky) vody v toku. Na tuto studii budou navazovat práce spojené s tvorbou digitálního modelu toku, sestavení hydrodynamického modelu a vyhodnocení výšky hladin pro budoucí podmínky a období sucha.
Výsledky studie ukazují, že v řešeném území dojde v důsledku uvažované změny klimatu k výrazným změnám odtokových poměrů. Zvyšování teploty vede k vyššímu výparu, který je nicméně z velké části kompenzován vyššími srážkami. Zvyšování teploty má zásadní vliv také na tvorbu a dynamiku sněhové pokrývky a tedy i doplňování zásob podpovrchové vody. Výsledkem těchto procesů je zvýšený odtok doprovázený snižováním zásob vody v povodí.
Projektované změny jsou pro některé parametry negativní (zvýšení teploty, snížení zásoby vody v půdě a snížení minimálních odtoků), pro jiné pozitivní (zvýšení celkového úhrnů srážek a pravděpodobně i celkových odtoků). Z hlediska budoucího managementu povodí to z dlouhodobého hlediska znamená na jedné straně možnost adaptace prostřednictvím akumulace vody, na druhé straně zvyšující se nároky na kompenzaci dopadů sucha, nedostatku vodních zdrojů a poklesu zásoby vody v půdě. K faktorům přirozeným, modelovaným v této studii, je nutné přičíst i podstatně vyšší tlak na využití povrchových vod, zejména pro závlahy. Lze navíc předpokládat, že půjde nejen o udržení současné zemědělské výroby, ale i zabezpečení její rozšiřování vzhledem ke zhoršování podmínek v řadě okolních států. Výsledky studie dále jednoznačně ukazují, že i přes očekávané vyšší srážky bude v případě vývoje klimatu dle scénáře koncentrací RCP8.5 splavnost Labe pro velké lodě negativně ovlivněna, zejména kvůli poklesu minimálních průtoků (v průměru zhruba o 20 %). Tato studie se nicméně věnuje primárně dopadům na hydrologickou bilanci, důsledky pro výšku hladiny v toku a tedy splavnost úseku Labe Děčín-Drážďany budou řešeny v navazujících pracích.
Výsledky pro jednotlivá povodí ukazují, že změny jsou více negativní pro povodí zahrnující větší části území ČR (tj. celé povodí Labe po Děčín či Drážďany). Z hlediska režimu hladin je to negativní, jelikož tato povodí se na průtoku v Labi podílí podstatně větší měrou než povodí malá (pro která je často projektováno i zvýšení průtoků). Konrétní důsledky pro dynamiku hladiny v úseku Děčín - Drážďany budou posouzeny v navazující studii.