Omezení vlivu světelného znečištění na bezobratlé živočichy
Co je toto zařízení zakopané v zemi?
Je to lapák na světlušky, kterým hodnotíme vliv světelného znečištění na jejich vnitrodruhovou komunikaci. Samice komunikují se samci pomocí světla, které je možné replikovat. Past je použita pro zjišťování, kdy již nedochází k rušení světlené komunikace světelným smogem z blízkých pouličních lamp. Konstrukčně se jedná o přenosné zařízení na bázi padací pasti se světelnou návnadou simulující nelétavou samičku připravenou k páření, sloužící k odchytu létajících samců. Tato past je složená ze dvou mzákladních konstrukčních prvků: světelný zářič s fluorescenční vrstvou ve spektru bioluminiscence světlušek a neprůhledná odchytová nádoba, zajištěná proti úniku samečků trychtýřem.
Co je toto zařízení přimontované na lampě?
Jedná se o zařízení pro odchyt nočního hmyzu lákaného ke světlu lampy. Světelný lapák pro monitoring bezobratlých je přenosné zařízení na bázi nárazové pasti. Tato past je složená ze dvou základních konstrukčních prvků: průhledné desky (nárazové plochy) a odběrové nádoby, která je zajištěná proti úniku odchycených bezobratlých trychtýřem.
O co se snažíme?
Hlavním cílem projektu je vypracovat metodický pokyn a) využitelný místními samosprávami pro výběr vhodného pouličního osvětlení za účelem minimalizace negativního vlivu na noční hmyz jak obecně, tak se speciálním zaměřením na druhy komunikující pomocí světla, b) umožňující zpětné hodnocení vlivu různých typů těchto osvětlení na bezobratlé organismy. Ve spolupráci s odběratelem a ČVUT tvoříme standardizované lapáky za účelem odběru vzorků hmyzu pro účely monitoringu a zhodnocení nejen přímého (atrakce na světlo) ale i nepřímého (rušení sexuální komunikace) vlivu umělého osvětlení. Na základě získaných dat pak vytvoříme standardizované metodiky k vyhodnocení míry vlivu umělého osvětlení na hmyz, na základě zpracování dat získaných pomocí metod sběru pro hodnocení přímého i nepřímého vlivu umělého osvětlení.
Proč to děláme?
Světelné znečištění (SZ) je jedním ze hlavních environmentálních problémů rozvinutých zemí a negativně působí na lidské zdraví i celé ekosystémy?. Kvůli neustálému rozvoji sídel patří mezi nejrychleji rostoucí ohrožující faktory pro biodiverzitu hmyzu a jiných skupin živočichů?. V porovnání s dalšími negativními antropogenními vlivy, jakými jsou intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny nebo změna klimatu byl tento faktor poměrně dlouho opomíjený?. Recentní studie však ukazují, že SZ může svým působením tyto negativní vlivy dále zesilovat. Přesto lze na rozdíl od ostatních faktorů jeho efekt z prostředí odstranit nejsnadněji. Z globálního hlediska SZ snižuje diverzitu hmyzu, a může tak zapříčinit dalekosáhlé negativní důsledky pro stabilitu postižených ekosystémů?. V antropogenním prostředí pak zapříčiňuje vytváření ekologických pastí. Do těch je hmyz přitahován, ačkoliv jsou pro něj nevhodné v důsledku vyšší predace, nedostatku potravy nebo celkové nevhodnosti biotopů?. Atrakce hmyzu je nejsilnější především u kratších vlnových délek (v modrém, zeleném a UV spektru), přičemž v současnosti preferované energeticky efektivní LED zářivky obsahují výrazný podíl těchto barev. Jsou tedy současně oproti starým modelům světel (spíše v oranžovém spektru) mnohem více efektivní i v nechtěné atrakci hmyzu se všemi negativními důsledky.
Extrémně negativní vliv má pak SZ na světlušky, které používají světlo jako prostředek k sexuální komunikaci a od vnějších zdrojů světla v běžně používaných spektrech jsou odpuzovány. Ve většině Evropy se navíc vyskytují druhy vytvářející pouze lokální populace s malou pohyblivostí kvůli nelétavým samicím a nové zdroje SZ jsou tak schopné zapříčinit vyhynutí těchto populací během jediné generace.
