Jan Maňas a Jan Kabrhel ve svém článku zkoumají charakter hranic mezi zastavěnými a nezastavěnými oblastmi v suburbanizovaných lokalitách. Tradičně byly tyto hranice tvořeny vysokou vegetací, jako jsou sady nebo zahrady, které zajišťovaly plynulý přechod mezi sídlem a okolní krajinou a poskytovaly široké spektrum ekosystémových služeb. V důsledku suburbanizace však dochází k vytváření ostřejších hranic mezi zastavěnou a nezastavěnou krajinou. Autoři analyzovali 50 suburbanizovaných lokalit v České republice, kde pomocí nástrojů ArcGIS a algoritmů umělé inteligence zkoumali využití půdy, propustnost vody a potenciál pro růst vysoké vegetace v pásmu 80 metrů kolem hranice sídla. Zjistili, že na vnější straně hranic převládají zemědělské plochy, zatímco na vnitřní straně převažují obytné zóny, což vede k nedostatečnému využití potenciálu pro výsadbu vysoké vegetace. Tento stav připravuje sídla o důležité ekosystémové služby a způsobuje ztrátu přirozených stanovišť pro volně žijící živočichy a rostliny. Autoři navrhují opatření k zamezení těchto negativních dopadů.
Maňas J., Kabrhel J. (2023) Land use types at the boundaries between settlements and open landscape in suburbanised settlements on the example of the Czech Republic from the perspective of the potential for planting tall vegetation, Ecological Indicators 158(1):111446. DOI: 10.1016/j.ecolind.2023.111446
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1470160X23015881?via%3Dihub