Vlaďka Kirschner a její tým se ve své studii zabývají vlivem městských zelených ploch (UGS) na zlepšení životních podmínek ve městech, zejména prostřednictvím zmírňování efektu městského tepelného ostrova. I když je ochlazovací účinek UGS obecně uznáván, dosud nebyl dostatečně prozkoumán vztah mezi různými typy UGS a typy obytných zón. Ve studii autoři analyzovali ochlazovací efekt 71 zelených ploch v Praze na obytné oblasti v okruhu 400 metrů od těchto ploch. UGS byly klasifikovány podle prostorových charakteristik (velikost, tvar a hustota stromů) a obytné zóny podle tří místních klimatických zón (LCZ 2, 5, 6), typických pro evropská města. Ochlazovací efekt byl hodnocen pomocí regresního modelu teploty povrchu země (LST) v obytných zónách podle typu LCZ a vzdálenosti od různých UGS. Výsledky ukazují, že kompaktní zelené plochy o rozloze 10–25 ha s hustou výsadbou stromů mají nejvýraznější ochlazovací účinek, přičemž průměrný pokles teploty povrchu v okruhu 400 m činí 2,3 °C ve srovnání s méně účinnými typy UGS (např. dlouhé plochy s řídkými stromy). Tyto poznatky mohou být využity v územním plánování a urbanistickém designu ke zlepšení mikroklimat ve městech.
Kirschner V., Macků k., Moravec D., & J. Maňas (2023). Measuring the relationships between various Urban Green Spaces and Local Climate Zones. Scientific reports. DOI: 10.1038/s41598-023-36850-6