Mapování porostu podél dopravní infrastruktury probíhá na základě detekce stromů, tzn. zjištění souřadnic jednotlivých stromů, následně stanovení výšek a případně zdravotního stavu.
Pro zmapování vzdálenosti stromů od komunikace je potřeba mít k dispozici liniovou vrstvu dané komunikace. S využitím vhodných nástrojů lze zjistit vzdálenost stromů od osy/krajnice komunikace. Na základě vegetačních indexů lze dále zhodnotit zdravotní stav vegetace. Tyto indexy jsou nejčastěji založeny na informacích ze senzorů snímajících ve čtyřech pásmech elektromagentického spektra - modré, zelené, červené a blízké infračervené záření. Pro běžné kamery snímajících ve viditelném spektru lze využít Greenness Index (GI) a pro multispektrální kamery Normovaný Diferenční Vegetační Index (NDVI). Výpočty indexů jsou prováděny na detekovaných korunách stromů a stromy jsou dále klasifikovány na zdravé, mírně oslabené a oslabené.
Níže je příklad výsledné databáze mapování porostu obsahující ID každého detekovaného stromu, jeho přesnou polohu (v souřadnicovém systému S-JTSK), výšku, vzdálenost od komunikace a zdravotní stav. V případě, kdy výška převyšuje vzdálenost, strom je z tohoto hlediska hodnocen jako potencionálně nebezpečný.
Na obrázku níže je na podkladě vytvořené ortofotomozaiky zobrazen výsledek detekčního přístupu, kdy zeleně je zobrazen porost z hlediska pádu na dopravní infrastrukturu bezpečný, zatímco červeně porost pro provoz potencionálně nebezpečný. Kompletní postup mapování porostu je znázorněn zjednodušeným schématem v galerii.
