Cena Prahy soutěže Adapterra Awards 2024 letos putuje do rukou Fakulty životního prostředí ČZU v Praze za budovu nazvanou Pavilon environmentálních studií. Stavba demonstrující principy udržitelného rozvoje je v provozu od loňského září, kdy se jejího otevření zúčastnil premiér Petr Fiala a další zástupci vlády. Pavilon je zosobněním udržitelných řešení adaptace na klimatickou změnu, ale také svébytnou laboratoří, kde vědci a studenti mohou tyto přístupy zkoumat, hodnotit a dále optimalizovat. Cenu zástupcům ČZU na slavnostním vyhlášení 6. listopadu 2024 udělila Nadace Partnerství zaměřující se na projekty, které ochlazují města a pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Realizace Pavilonu environmentálních studií (PES) je dalším výsledkem zodpovědného přístupu univerzity k moderní urbanizaci. ČZU se každoročně umisťuje na předních místech mezinárodních žebříčků hodnotících ohleduplnost provozu instituce k životnímu prostředí. Na 12 300 rostlin tvoří nejdominantnější prvek - zelené fasády pavilonu, střešní zahrada se rozkládá na 530 metrech čtverečních, 120 metrů krychlových srážkové či předčištěné šedé vody může být zachyceno v nádržích v podzemních patrech a nadále využito pro zavlažování, a další rozšíření akumulačních kapacit je právě v před dokončením.
První rok provozu byl využit pro optimalizaci závlahového režimu s cílem vytvoření „bezodtokového systému“ využívajícího pouze dešťové a recyklované šedé vody. „Lze například uvést srovnání dat z letních a podzimních měsíců, kdy se jednoznačně prokazuje vliv teploty na spotřebu vody pro závlahy vegetace. Například při průměrných teplotách v srpnu 23,35 °C byla spotřeba vody na střeše 24 263 litrů a na fasádě 49 032 litrů. Jakmile teploty v září poklesly na průměrných 17,73 °C, spotřeba vody výrazně klesla na 12 642 litrů na střeše a 34 369 litrů na fasádě,“ vysvětluje Tereza Hnátková, specialistka na modro-zelenou infrastrukturu z Fakulty životního prostředí. „Rovněž jsme vyzkoušeli kapacitu našich nádrží při zářijových deštích, které v České republice způsobily katastrofální povodně. Výsledek je ten, že systém zafungoval bez problémů a 120 kubíků se ukázalo jako dostatečných. Jedná se o příklad řešení nakládání s vodou v obcích, které po povodních na základě zvýšeného zájmu nyní konzultujeme s řadou samospráv,“ doplnila Hnátková.
Funkční systémy pavilonu se v současné době rozrůstají o velkokapacitní podzemní nádrže na srážkovou vodu, jež pokryje experimentální zatravněné parkoviště se čtyřmi druhy povrchů. Vzroste tak akumulační schopnost o dalších 260 metrů krychlových, které bude moci využít k zavlažování nedalekých skleníků a přilehlých zelených ploch. „S plným provozem počítáme od jara 2025. Věříme, že tato expanze významně přispěje ke zlepšení celkového mikroklimatu našeho kampusu a současně budeme moci jít příkladem v zodpovědném urbanismu. Ocenění, kterého se nám dostalo, je snad důkazem této naší snahy a bude motivovat i další k ochraně životního prostředí,“ dodal tajemník fakulty a správce budovy Vladimír Zdražil.
