Řešitelský tým:
Koordinátor aktivity:
Řešitelé:
Mgr. Ivan Mikuláš
Ing. Lada Jakubíková
Využití aktuálních dat o hnízdním výskytu ptáků v České republice jako indikátoru fragmentace krajinných prvků (AKTIVITA 3)
Hlavním cílem AKTIVITY 3 je vytvoření databáze aktuálního hnízdního výskytu všech druhů ptáků žijících na území ČR. Databáze získaných dat bude sloužit k posouzení změn v rozšíření všech ptačích druhů v modelových typech krajiny na úrovni ČR.
Stav řešení:
Úvod do problematiky aktivity
Mapování v síti kvadrátů je v současnosti běžně využíváno pro monitorování dlouhodobých změn v druhové skladbě organizmů a jejich početním zastoupení na velkých územích. Mezi první skupiny, kde bylo využito, patří ptáci. Atlasy hnízdního rozšíření ptáků jsou dnes již samozřejmým zdrojem kvalitních informací o výskytu a početnosti ptáků na úrovni regionů, států a dokonce i kontinentů. Díky opakování mapování po 10-15 letech je navíc možné sledovat trendy v rozšíření a početnosti jednotlivých ptačích druhů. Ty často odrážejí změny, které jsou zpravidla vyvolávány nejrůznějšími lidskými aktivitami. Výstupy z atlasů hnízdního rozšíření na jedné straně pomáhají při formulaci zásad ochrany ptactva a jejich prosazování, na druhé straně změny v rozšíření a početnosti ptáků indikují stav prostředí a je pak možné efektivně zavádět opatření vedoucí ke stabilizaci jeho optima.
Úspěch mapování stojí na spolupráci mnoha dobrovolníků, zkušených terénních znalců ptactva, kteří neváhají nezištně trávit v terénu desítky hodin. Jen díky jim je možné při opakujících se tří- až čtyřletých mapovacích akcích získat spolehlivé informace o aktuálním rozšíření ptáků. V ČR se podařilo zmapovat stav hnízdícího ptactva již třikrát: 1973-77, 1985-89 a 2001-2003.
Cíle aktivity
- získat informace o rozšíření všech druhů ptáků hnízdících na území Česka,
- porovnat zjištěný stav se stavem v minulosti, zejména s předchozími atlasy
- využít vybrané indikační druhy ptáků k detekci fragmentace různých typů prostředí s potenciálem nápravy nežádoucích antropogenních změn
Použitá metodika
V aktuálním mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR byla použita zavedená a všeobecně známá síť KFME (11,2 x 12 km), přičemž pro některé účely byl každý základní kvadrát dělit na 4x4 menších čtverců (2,8 x 3,0 km). Mapování probíhá v základních kvadrátech s cílem potvrdit hnízdění co největšího počtu druhů.
Při mapování bylo úkolem navštívit všechny biotopy s cílem nalézt co nejvíce zde hnízdících druhů ptáků. Nejdříve byly navštěvovány biotopy nejvíce zastoupené (pole, lesy, obce, rybníky), následně vzácnější (pískovny, bažiny, nivy potoků…).
Základním nástrojem pro ukládání veškerých dat souvisejících s aktuálním mapováním hnízdního rozšíření ptáků v ČR je na rozdíl od předchozích období online databáze atlas.birds.cz. Kromě vkládání dat je možno nahlédnout do aktuálních map rozšíření jednotlivých druhů ptáků a na další interaktivní mapce zjistit, kolik druhů ptáků bylo doposud zjištěno v jednotlivých kvadrátech a počet uskutečněných hodinovek v jednotlivých letech řešení. Přejížděním kurzoru přes pole kvadrátů zjistíme přihlášené mapovatele, se kterými se můžeme v případě potřeby spojit mailem. Kvadráty s nedostatkem dat zpracovali mapovatelé financovaní z prostředků projektu.
Hlavním výstupem je databáze aktuálního hnízdního výskytu všech druhů ptáků v síti základních kvadrátů (11,2 x 12 km) a v modelových oblastech v síti „malých kvadrátů (2,8 x 3,0 km). Výsledky jsou porovnatelné s daty z minulých mapování. Údaje o krajinných prvcích jsou propojitelné s časovou řadou změn hnízdního výskytu modelových druhů ptáků. Porovnáním map hnízdního rozšíření z od roku ptáků se specifickými nároky na prostředí lze odhalit problémy s fragmentací různých typů prostředí na úrovni ČR.
Výsledky
Výsledkem řešení projektu je rozsáhlý datový soubor, přinášející detailní informace o aktuálním hnízdním výskytu všech ptačích druhů na území ČR v letech 2015 a 2016. Díky volně přístupnému webovému portálu „atlas.birds.cz“ již dnes plně slouží příslušným orgánům státní správy a samosprávy. K dispozici jsou jak konkrétní data o hnízdním výskytu všech druhů, tak jejich zcela aktuální mapky rozšíření. Výsledky projektu významnou měrou zkvalitňují Národní databázi ochrany přírody, která je spravována státem řízenou organizací - AOPK ČR. Výsledky projektu byly prezentovány v odborných časopisech, vědeckých konferencích a seminářích pro laickou i odbornou veřejnost.
Více než 50 druhů ptáků bylo zaznamenáno v 637 kvadrátech (94 %), více než 75 druhů v 548 kvadrátech (81 %) a více než 100 druhů ve 295 kvadrátech (44 %). Průměrně bylo v letech 2014-16 zjištěno 94 druhů ptáků. Veškerá data jsou volně přístupná na portálu „atlas.birds.cz“. Kromě toho zde jsou k dispozici metodické pokyny a několik aktuálních mapových výstupů, konkrétně: obsazenost kvadrátů mapovateli, hnízdní výskyt jednotlivých ptačích druhů, počet druhů v kvadrátech a počty hodinovek v kvadrátech.
Změny v rozšíření řady druhů ptáků indikují fragmentaci krajinných prvků v důsledku lidských aktivit. Negativní dopad těchto změn na mokřadní biotopy je patrný např. u potápky černokrké. V letech 2014-16 byla zaznamenána jen v 6,6 % kvadrátů, zatímco v období 1973-77 v 36 %, 1985-89 v 35 % a 2011-03 v 23 % kvadrátů. Celkový početní stav v ČR byl v letech 1985-89 odhadnut na 2500-5000 párů a v letech 2001-03 už jen na 300-600 párů, což znamená snížení stavu o dalších téměř 90 % (to odpovídá ztrátám asi 5-7 % za rok). Aktuální mapování odhalilo stále pokračující pokles početnosti. Hlavními příčinami úbytku u nás jsou zřejmě nízká potravní nabídka způsobená konkurencí ze strany intenzivně chovaných ryb, likvidace litorálních porostů a druhotně i silný úbytek početnosti racka chechtavého (1973-77: 39 %, 1985-89: 53 %, 2001-03: 46 % a 2014-16: 22 %), v jehož koloniích tento druh s oblibou hnízdí. Podobný trend je u většiny druhů bahňáků (pisík obecný, břehouš černoocasý, koliha velká atd.). Úbytek těchto druhů je dáván do souvislosti s likvidací luk, melioracemi a odvodňováním krajiny i likvidací mělkých okrajů rybníků.
U jiných druhů změny vyvolaly nárůst obsazenosti: husa velká (1973-77: 4 %, 1985-89: 8 %, 2001-03: 16 % a 2014-16: 22 %), morčák velký (1973-77: 0,3 %, 1985-89: 1 %, 2001-03: 3 % a 2014-16: 15 %), orel mořský (1973-77: 0 %, 1985-89: 3 %, 2001-03: 13 % a 2014-16: 26 %) a jeřáb popelavý (1973-77: 0 %, 1985-89: 1 %, 2001-03: 6 % a 2014-16: 14 %).
Zmenšování obývané plochy i snižování početnosti jsou patrné i u řady druhů ptáků zemědělské krajiny, což bezesporu signalizuje negativní dopad lidských aktivit. Jako příklad lze uvést sovu pálenou (1973-77: 58 %, 1985-89: 50 %, 2001-03: 38 % a 2014-16: 13 %). Příčinami jejího úbytku jsou především změny krajiny související s intenzifikací zemědělství, užíváním pesticidů, růstem a zrychlováním silniční dopravy. Sýček obecný je též druhem silně ubývajícím, který zmizel z většiny vesnic a v městech se vyskytuje hlavně v panelových sídlištích. Od posledního mapování na počátku milénia došlo k dalšímu poklesu obsazenosti území i početnosti (obsazenost v ČR:1973-77: 72 %, 1985-89: 68 %, 2001-03: 27 % a 2014-16: 5 %). U chocholouše obecného jednoznačně patrný ústup ze zemědělské krajiny a úplná závislost na urbánních biotopech jej v současnosti řadí mezi vysloveně synantropní druhy. Obsazenost kvadrátů (1973-77: 56 %, 1985-89: 44 %, 2001-03: 19 % a 2014-16: 5 %) i početnost se neustále snižuje. U koroptve se od poloviny minulého století se začal projevovat pokles stavů, k čemuž jistě napomohlo neuvážené zcelování zemědělských ploch, zavedení rozsáhlých monokultur, likvidace rozptýlené zeleně, užívání pesticidů atd. V posledních třech desetiletích se neustále snižuje i obsazenost kvadrátů - 1973-77: 92 %, 1985-89: 84 %, 2001-03: 78 % a 2014-16: 39 %.
Fragmentaci v lesním prostředí indikují zcela jistě lesní kuři, konkrétně tetřev hlušec (1973-77: 11 %, 1985-89: 7 %, 2001-03: 5 % a 2014-16: 1 %) a tetřívek obecný (1973-77: 22 %, 1985-89: 15 %, 2001-03: 10 % a 2014-16: 5 %). Jiné lesní druhy z těchto změn naopak profitují, např. holub hřivnáč a holub doupňák.
Změny v rozšíření a početnosti ptačích druhů v ČR lze zcela jistě využít jako indikátoru dopadu fragmentace krajinných prvků lidskými aktivitami. Výstupy z atlasů hnízdního rozšíření na jedné straně pomáhají při formulaci zásad ochrany ptactva a jejich prosazování, na druhé straně změny v rozšíření a početnosti ptáků indikují stav prostředí a je pak možné efektivně zavádět opatření vedoucí ke stabilizaci jeho optima.
Fotogalerie
