Řešitelský tým:
Koordinátor aktivity:
Řešitelé:
Mgr. Matyáš Adam
Mgr. Jan Zouhar
Vliv stanovištních podmínek fragmentovaných mokřadních lokalit na výskyt a početnost zimujících vodních ptáků (AKTIVITA 4)
V rámci AKTIVITY 4 je analyzován vliv stanovištních podmínek jednotlivých mokřadních lokalit na výskyt, početnost a její změny u 17 druhů vodních ptáků, kteří zimující na území ČR v počtu 100 a více jedinců. Získané údaje budou použity ke zhodnocení preference prostředí jednotlivých druhů a zároveň ke zhodnocení významu různých typů fragmentovaných mokřadů pro zimující vodní ptáky.
Stav řešení:
Mokřadní biotopy jsou přirozeně fragmentovaná území zajišťující vysokou druhovou diverzitu. Tato diverzita se může projevovat v různých fázích životního cyklu jednotlivých druhů živočichů (Finlayson and Moser 1991). Úbytek přirozených mokřadů na území evropského kontinentu probíhal s velkou intenzitou především v průběhu minulých staletí, přičemž přirozené mokřady byly částečně nahrazeny mokřady uměle vytvořenými (Pullin 2002). Na našem území tyto mokřady vzniklé nebo ovlivněné činností člověka převládají nad mokřady přirozenými, přičemž fungují jako významná zimoviště vodních ptáků. Pro efektivní ochranu zimujících populací je nutná znalost jejich biotopových preferencí, hodnocená především na základě dlouhodobých datových řad. Zajištění dostatku informací o nárocích jednotlivých druhů je klíčové pro aplikaci účinných ochranných opatření. Mezi tradičně zkoumané skupiny živočichů patří vodní ptáci, kteří jsou zároveň považovaní za indikátory stavu životního prostředí (Palmgren 1936, Bibby et al. 1992, Boere et al. 2006). Zjišťovaní jejich početnosti, distribuce a jejich změn je tradičně prováděno dlouhodobými monitorovacími programy, na kterých se podílí velké množství dobrovolných spolupracovníků (Boere at al. 2006). Podrobnými analýzami hodnotícími preference stanovištních podmínek fragmentovaných mokřadních lokalit jednotlivými druhy zimujících vodních ptáků se zabývá aktivita s názvem: Vliv stanovištních podmínek fragmentovaných mokřadních lokalit na výskyt a početnost zimujících vodních ptáků.
Cílem aktivity bylo analyzovat vliv stanovištních podmínek jednotlivých mokřadních lokalit na početnost, změny početnosti, první rok výskytu a frekvenci výskytu 17 sledovaných druhů zimujících vodních ptáků na území ČR. Data analyzovaná v rámci aktivity pochází z databáze Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice (International Waterbird Census – IWC). Tento monitoring celosvětově koordinuje Wetlands International. Sčítání probíhá každoročně v polovině ledna, kdy se vodní ptáci koncentrují na nezamrzlých lokalitách a lze vcelku přesně určit jejich přesné počty. Sčítání probíhá pravidelně pomocí velkého množství dobrovolných spolupracovníků na stojatých i tekoucích vodách v rámci celé republiky již od roku 1966. Soubor stanovištních podmínek pro jednotlivé lokality obsahuje následující údaje: zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška, stupeň osídlení, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí (pomocí CORINE Land Cover), stupeň ochrany a klimatické charakteristiky (průměrná denní zimní teplota – polovina listopadu až konec ledna, souhrn srážek a sněhové pokrývky v lednu). Vliv stanovištních charakteristik jednotlivých lokalit na početnost, její změny a relativní frekvenci výskytu jednotlivých druhů byl analyzován pomocí lineární regrese.
Typ mokřadního biotopu (tj. přehrady, rybníky, průmyslové vody a tekoucí vody) a nadmořská výška lokality jsou jedny z nejvýznamnějších faktorů vysvětlujících preferenci stanovištních podmínek, a to u 15 ze 17 sledovaných druhů v případě typu mokřadu resp. 14 ze 17 druhů v případě nadmořské výšky. Obecně lze tvrdit, že sledované druhy preferují lokality v nižší nadmořské výšce. Podíl mokřadů v okolí je významným faktorem ovlivňujících početnost a výskyt potápivých kachen (polák velký, polák chocholačka a hohol severní), racků (racek bouřní a chechtavý) a krátkokřídlých (lysky černé a slípky zelenonohé).
Poměrně alarmující je zjištění, že ochranný status lokality (konkrétně příslušnost k soustavě Natura 2000, resp. Ptačí oblasti) se ukázal jako minimálně významný z hlediska preference stanovištních podmínek sledovaných lokalit. Častější výskyt v Ptačích oblastech byl statisticky průkazně zaznamenán pouze u husy velké a husy běločelé. Naopak u labutě velké, kachny divoké, poláka chocholačky, slípky zelenonohé, lysky černé a racka chechtavého byla frekvence výskytu v Ptačích oblastech statisticky signifikantně nižší.
Zimující populace vodních ptáků v západní Palearktidě v posledních desetiletích mění svoji distribuci, pravděpodobně v důsledku klimatických a environmentálních změn (např. Lehikoinen et al. 2013, Pavón-Jordán et al. 2015, Podhrázský et al. 2016). Možné změny distribuce jednotlivých druhů byly hodnoceny pomocí dlouhodobých změn početnosti na jednotlivých lokalitách. Změny distribuce naznačuje např. narůstající početnost kachny divoké a morčáka velkého na východněji položených lokalitách, případně narůstající početnost kormorána velkého severovýchodním směrem. Tyto tři jmenované druhy a racek chechtavý zároveň významně zvyšují svojí početnost ve vyšších nadmořských výškách. K významným změnám početnosti dochází i v rámci typů mokřadů, např. narůstající početnost labutí velkých a naopak pokles početnosti kachen divokých na přehradách. Rybožravé druhy kormorán velký, volavka popelavá a morčák velký zvyšují početnost na rybnících a průmyslových vodách. Morčák velký zároveň zvyšuje svoji početnost na lokalitách s vyšším podílem otevřené krajiny a zástavby.
Z výsledků aktivity plyne, že zimující populace vodních ptáků vykazují některé společné rysy v rámci preference stanovištních podmínek fragmentovaných mokřadních lokalit. Současně některé druhy mění svoji distribuci a pravděpodobně i hranice areálů rozšíření a mění i preferenci stanovištních podmínek. Při hodnocení trendů početnosti jednotlivých druhů na jednotlivých lokalitách bylo zjištěno, že jen na velmi malém počtu lokalit je početnost stabilní, což znamená, že u většiny sledovaných druhů dochází významným rozdílům v lokálních trendech početnosti, které mohou vést až ke změnám distribuce a posunům zimovišť.
Pro zajištění a stanovení účinného managementu ochrany zimujících populací vodních ptáků je nezbytný každoroční dlouhodobý monitoring rozsáhlého území poskytující zároveň detailní informace týkající se jednotlivých mokřadů. Na základě dlouhodobého monitoringu je možné zhodnotit početnost a distribuci jednotlivých druhů a stanovit významná zimoviště vodních ptákůna národní i mezinárodní úrovni, zároveň je možné zhodnotit stabilitu těchto zimovišť pomocí změn početnosti a distribuce jednotlivých druhů. Dlouhodobý pravidelný monitoring celého území je tedy podmínkou testování úspěšnosti ochranných opatření v budoucnu.
Fotogalerie:
