Řešitelský tým:
Koordinátor aktivity:
Řešitelé:
Mgr. Pavel Marhoul
Mgr. Tomáš Kadlec, Ph.D.
Dálnice jako potencionální migrační koridor a refugium bezobratlých. Komplexní zhodnocení významu dálnic pro diverzitu bezobratlých (AKTIVITA 8)
Současná evropská krajina je protkána hustou a nadále se rozšiřující sítí dálnic a jiných typů komunikací. V probíhající vědecké diskusi o vlivu liniových struktur na krajinu, stanoviště a druhy je akcentován především jejich fragmentační efekt. Mimo systematickou pozornost ochranářů i biologů však zatím zůstává jejich role jako migračního koridoru nebo náhradního biotopu za stanoviště, která z okolní krajiny již vymizela. Cílem AKTIVITY 8 je proto získání nových a doplnění existujících standardizovaných dat o fauně vybraných skupin bezobratlých, která bude možné využít pro studium biologického a ochranářského významu dálničních valů a zářezů. Součástí výstupu je prezentace dat formou databázových záznamů v rámci nálezových databází (NDOP, specializované databáze pro vybrané řády).
Stav řešení:
Úbytek biodiverzity, který je jedním z globálních ekologických problémů, je zapříčiněn komplexem různých faktorů, z nichž nejvýznamnějším je homogenizace krajiny a zánik některých cenných biotopů. Ve vztahu k těmto faktorům hraje velkou, vzájemně provázanou roli ztráta konektivity v krajině. Nejen v naší republice proto vznikají různé typy biokoridorů, které mají za cíl snížit fragmentaci krajiny a umožnit migraci řady organismů. Praktické zkušenosti ukazují, že se ale jedná z větší části o nefunkční řešení, směřované na obratlovce, případně lesní druhy organismů. Přitom mezi nejohroženější skupiny nejen u nás, ale i ve střední Evropě patří hmyz, zejména ten vázaný na výhřevné trávníky či řídké křoviny.
Současná evropská krajina je protkána hustou sítí dálnic a silnic. I když je v České republice 1213km dálnic, není těmto rozsáhlým liniovým prvkům věnována velká pozornost ochranářů či biologů. Přitom okolí všech těchto již existujících zařízení vyžaduje neustálou péči a údržbu, a s pouhou modifikací zásahů by takto vynaložené finanční prostředky mohly přinést i výrazný vedlejší užitek. Jejich okolí zahrnuje i mozaiku skalních zářezů, míst s obnaženou půdou, řídkých i zapojených trávníků či křovin. Díky dálnicím nalezneme tento typ biotopů i v krajině kde se vyskytují velmi zřídka či dokonce vůbec. Je předpoklad, že řada druhů zejména hmyzu a rostlin se po těchto liniích může šířit dále či dokonce, že může představovat významné refugium pro okolí.
Náš projekt si kladl za cíl posoudit, jak významné jsou tyto liniové stavby biokoridory či refugia s ohledem na jednotlivé skupiny bezobratlých. Konkrétními indikátory bylo získání a doplnění existujících standardizovaných dat o fauně vybraných skupin bezobratlých, které by bylo možné využít pro studium biologického a ochranářského významu dálničních valů a zářezů a jejich prezentace formou databázových záznamů v rámci nálezových databází. Dále zhodnocení stavu populací zjištěných ochranářsky významných druhů. Součástí plánovaných výstupů byla i příprava podkladů pro vědecké publikace či popularizační články a v neposlední řadě zpracování metodologických tezí pro vytváření nových dálničních okrajů a údržbu stávajících.
Pro naplnění cílů jsme využili dostupná ať již publikovaná nebo nepublikovaná data či výsledky. Především jsme ale pro potřebné analýzy sbírali vlastní data ve vhodném designu.
Modelovými skupinami byli Lepidoptera, Orthoptera, Hymenoptera, vybrané čeledi Coleoptera a Araneae. S ohledem na dané skupiny a cíle byly použity základní tři způsoby sběru. Pro všechny modelové skupiny s výjimkou Lepidoptera byl sledován vliv pěti základních úprav dálničního tělesa – řídké trávníky, zapojené trávníky, řídké křoviny, zapojené křoviny a les. Tento výběr byl zopakován s ohledem na klimatické oblasti, celkem tak bylo 40 opakování (s pěti typy biotopů). Na vybraných místech byly 3x za sezónu umístěny Mörickeho misky a zemní pasti. Pro výzkum byla vybrána dálnice D1. Stejná komunikace byla využita k výzkumu Lepidoptera. Protože zástupci této skupiny jsou mobilní, byly zvoleny transekty. Každý transekt byl 2km dlouhý rozdělený do 4 částí po 0,5km. Celkem bylo 40 opakování, transekty tak dohromady tvořily 80km. Během sezóny byl každý transekt navštíven 3x, tak aby byly podchyceny všechny sezónní aspekty. U obou metod byly zaznamenávány parametry dálničního tělesa, klimatické faktory atd. Pro výzkum významu dálničních valů pro bezobratlé byly dále zrevidovány všechny úseky českých dálnic, bylo vybráno 20 nejcennějších míst, kde byl proveden průzkum druhového složení vybraných modelových skupin.
V rámci všech studovaných ploch bylo sebráno 6 058 jedinců tvořících 2221 záznamů ze skupin Lepidoptera, Orthoptera, Hymenoptera, Coleoptera: Carabidae, Curculionidae, Elateridae, Araneae. Všechny tyto údaje byly poskytnuty do databáze NDOP.
Bylo zjištěno celkem 25 chráněných druhů ze 3 řádů a 38 druhů zahrnutých do Červeného seznamu náležejících k 5 řádům (nebyl zjištěn žádný druh zařazený do soustavy Natura 2000), všechny ochranářsky prioritní druhy jsou uvedeny v závěrečné zprávě spolu se stručnou informací o jejich nárocích.
Získaná data byla dál zpracována a analyzována s cílem zjistit, jak jsou dálniční valy hodnotné pro jednotlivé skupiny bezobratlých, jak úprava valu, okolí či klimatické podmínky ovlivňují jejich výskyt a početnosti. Bylo například zjištěno, že dálniční valy vyhovují různým skupinám různou měrou. Kupříkladu druhová pestrost denních motýlů a rovnokřídlých byla menší, než jsme předpokládali. U Orthoptera hraje důležitou roli stridulace, je tedy pravděpodobné, že jedince této skupiny negativně ovlivňuje hluk dopravy. Denní motýli jsou oproti tomu citliví na vítr, a je možné, že poryvy větru způsobené průjezdy kamionů jim vadí. Pro tuto teorii svědčí například to, že na valech které dosahovaly větší šíře, bylo zpravidla druhové spektrum vyšší. U denních motýlů se dále ukázalo, že na jejich druhovou diverzitu a početnosti má forma úpravy valu jen omezený vliv. Naopak se ukazuje, že důležitou roli hraje okolí. Je tedy pravděpodobné, že pro motýly nejsou dálniční valy refugii, ale naopak se sem šíří z okolí. Na druhou stranu část výsledků naznačuje, že alespoň omezeně pomáhají k šíření jedinců této skupiny. U všech dalších sledovaných skupin hraje forma úpravy dálničního valu větší roli. Obzvláště výrazně ovlivňuje druhy ze skupin Orthoptera a Hymenoptera. Zejména u blanokřídlých přestavují místa s řídkými trávníky cenné biotopy, kde byla zjištěna řada druhů zahrnutých do Červeného seznamu. Všechny výsledky je v plánu publikovat v několika článcích v zahraničních impaktovaných časopisech a rovněž je využít pro popularizaci problému v českých odborně-popularizačních časopisech. Je také plánováno poznatky představit na odborných konferencích. Na základě zjištění byly zpracovány metodologické teze k tvorbě nových dálničních okrajů. Jde o důležitou část výzkumu, protože například jen v české republice je v plánu výstavba dalších 959km dálnic. Náš výzkum ukázal, že na nových dálnicích, kde jsou větší investice do úpravy valů, je i menší výskyt míst vhodných pro hmyz. Ideální se jeví co nejmenší zásahy - kupříkladu pokud dojde při stavbě k obnažení podkladových hornin je vhodné je ponechat bez úprav a zabezpečení (místo nákladných montáží ocelových sítí) provést například terasováním. Dále je vhodné alespoň část okrajů ponechat přirozené sukcesi a nákladně je neosévat či neosazovat. Vnesení přidané hodnoty do úpravy dálničních valů – tedy vytvoření vhodných podmínek pro hmyz – by stavbu nejenže neprodražilo, ale dokonce ji zlevnilo. Dále byly zpracovány managementové návrhy pro již existující dálniční okraje, jejichž realizace by vedla k podpoře druhové diverzity hmyzu, ale také by vedla k úsporám při údržbě těchto míst. Všechny výše uvedené výstupy jsou součástí závěrečné zprávy, mimoto ale chceme výsledky předat kompetentním orgánům – MŽP, AOPK, ŘSD.
